Město Police nad Metují
Police nad Metují

Важливу інформацію для біженців з України можна знайти тут

(Pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům najdete zde)

Socha P.Marie-Madona

Fotografie prezentuje další zobrazení Panny Marie, tentokrát s Ježíškem v náručí, v mariánské ikonografii obvykle zvané „Madona". Tato plastika (zapsaná kulturní památka města Police nad Metují č. 1841) se dnes nachází v rohu klášterní a hřbitovní zdi a spolu s parčíkem před hřbitovem zde vytváří skutečně velmi půvabné zákoutí. Jak jsme si již pověděli v červencovém PM, byla tato socha P. Marie rovněž jednou z plastik, které stály na střešní galerii prelatury kláštera a jež byla roku 1880 snesena spolu se sochami před polickým kostelem kvůli velkému statickému zatížení budovy. Autorství této pozdně barokní sochy se připisuje sochaři Antonínu Dorazilovi, jehož dílo navazuje na dílenskou tvorbu následníků Matyáše Brauna.

Madona


Uctívání P. Marie má u břevnovských benediktinů dávnou a dlouhou tradici. Mj. o tom svědčí i zasvěcení původní dřevěné kaple postavené prvními kolonizátory Policka P. Marii, té byl konsekrován i polický bývalý klášter („domus S. Mariae" - jak to dokládá již opis zakládací listiny vsi Hynčice z roku 1255), Nanebevzetí P. Marie je zasvěcen dnešní farní kostel (tj. bývalý klášterní), Narození Panny Marie byl zasvěcen bývalý polický farní kostel, zrušený Josefem II. roku 1787 (později přeměněný na hřbitovní kapli).

Madona


Také kaple v obcích Pěkov a Česká Metuje jsou vysvěceny na jméno P. Marie. Rovněž studánka na hřbitově, kdysi snad místo pobytu prvních břevnovských mnichů, roku 1765 upravená sochařskou barokní výzdobou v hřbitovní zdi nese nápis nad pramenem: „Fons salutis Mariano patrocino dicatus" („Pramen spásy, zasvěcený ochraně Panny Marie") a je ozdobena soškou Madony (rovněž zapsané kulturní památky č. 10662). Zvláště byla uctívaná i starobylá gotická socha P. Marie s Ježíškem v Broumově - P. Marie Broumovská („Thaumaturga Braunensis" - Broumovská divotvůrkyně), chovaná v klášterním kostele, patronka města, které byla přiřčena zásluha za zachránění Broumova před obléháním husity roku 1421.

V umění snad neexistuje častěji zpracovávaný motiv v tolika obměnách jako Panna Marie, matka Ježíše Krista. Její neobyčejně bohatá ikonografie se opírá pouze z malé části o evangelia a patrně po staletí vyrůstala z potřeby mateřské postavy v křesťanské církvi, předmětu uctívání, jenž spočívá ve středu mnoha starověkých náboženství. Velebná zobrazení P. Marie sedící na trůnu s dítětem Ježíšem, jež po mnohá staletí zdobila církevní architekturu, poprvé ve větší míře pronikla na západ v 7. století a byla vytvořena podle byzantských vzorů. Růst mariánského kultu byl do určité míry bržděn tradičním nepřátelstvím církve vůči ženám, což byl postoj, jejž zastávali někteří teologové, ospravedlňující jej postavou Evy, svůdkyně. Teprve ve 12. a ještě více ve 13. století došlo na západě k tak značnému rozvoji tohoto kultu. Byla to doba náboženské horoucnosti následující po křižáckých výpravách, jež podle mnohých dosáhla svého nejvyššího materiálního vyjádření ve francouzských gotických katedrálách, jež byly často zasvěceny „Naší Paní" - „Notre Dame". Mariánská ikonografie je vskutku bohatá a vzhledem k omezenému rozsahu tohoto článku ji zde nelze postihnout v plné šíři. Zjednodušeně možno říci, že ji kunsthistorici obvykle dělí na tři hlavní kategorie: Panna Marie bez dítěte, Panna Marie a dítě Ježíš samo a P. Marie s Kristem a dalšími postavami. Zobrazení Panny Marie bez dítěte se v Polici vyskytuje jednak v podobě P. Marie Bolestné („Mater Dolorosa" - PM 1/07). Připomeňme zde, že i v obci Ledhuje se od roku 1743 nacházel na návsi před Krčmou sloup s P. Marií Bolestnou, zničený roku 1947. Dále se zde nachází socha Nanebevzetí P. Marie („Assumpta" - popis sochy v PM 8/07). Přímo v Polici však nenacházíme další časté zobrazení P. Marie „Immaculaty" - „Neposkvrněné". Zde je tématem uměleckého díla Mariino panenství a její neposkvrněné početí, což umělcům doby baroka umožnilo vytvořit krásné figury mladého děvčete s rozmáchlými gesty. Marie v tomto zobrazení obvykle stojí na kouli, které říkáme sféra, po níž se plazí had jako znamení prvotního hříchu. Někdy bývá pod jejíma nohama srpek měsíce, starověký symbol čistoty. Skvostné provedení Immaculaty najdeme např. na sloupu při silnici z Bučnice do Adršpachu, případně na průčelí chrámu v polském Křešově. Zobrazení Panny Marie s Ježíšem v náručí je předmětem tohoto pojednání. Uveďme zde, že i v Bukovici mají v zahradě u školy Madonu na sloupu, postaveném roku 1747. Kromě těchto stojících Madon známe i Madonu sedící na trůně, s korunou na hlavě na znamení toho, že je královnou nebes neboli „Reginou coeli". Kromě toho existuje ještě další znázornění P. Marie s Kristem, časté v gotice - její žal nad mrtvým synem v jejím klíně, známé pod názvem „Pieta". Jako příklad nade všechny uveďme Michelangelovu Pietu v chrámu sv. Petra ve Vatikánu. Ve třetí kategorii se setkáváme s P. Marií s Kristem ve společenství světců nebo donátorů. V případě světců hovoříme o tzv. svatém rozhovoru („sacra conversazione"), případně jde o společenství s Josefem a dalšími - o tzv. Svatou rodinu, což za všechny díla reprezentuje např. slavný obraz Svaté rodiny od Rembrandta.