Město Police nad Metují
Police nad Metují

Provoz MěÚ pro veřejnost omezen na dobu: PO 08:00 - 13:00 hodin  a  ST 12:00 - 17:00 hodin

Čestní občané města

 

1. FRANTIŠEK PALACKÝ.

Narozen 14. června 1798 v Hodslavicích, zemřel 26. května 1876 v Praze. Český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku „Otec národa“.

2. FRANTIŠEK LADISLAV RIEGER.

Narozen 10. prosince 1818 v Semilech, zemřel 3. března 1903 v Praze. Český politik, publicista a spoluzakladatel a druhý vůdce Národní strany, později zvané jako Staročeská strana.

3. JUDr. et PhDr. VÁCLAV VLADIVOJ, rytíř TOMEK.

Narozen 31. května 1818 v Hradci Králové, zemřel 12. června 1905 v Praze. Český historik, politik a pedagog. Autor znamenité monografie „Příběhy kláštera a města Police nad Medhují“.

První tři osobnosti v tomto pořadí obdrželi titul čestného měšťanství města Police společně. Stalo se tak při schůzi obecního zastupitelstva dne 10. května 1861, kdy bylo „jednohlasně uzavřeno, že pánové František Palacký, Ladislav Rieger a Václav Vladivoj Tomek, deputovaní v říšském sněmu, zdejšího měšťan­ského práva účastnými jsou.“

4. JAN NEPOMUK IGNÁC ROTTER, OSB, ThDr.

Narozen 27. února 1807 v Broumově, zemřel 4. května 1886 v Broumově. Opat břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera, první infulovaný zemský prelát Království českého, biskupský rada, člen rakouské panské sněmovny atd.

Jako ocenění zásluh břevnovsko-broumovského opata Jana Nep. Ign. Rottera o polickou obec mu bylo k 25. výročí trvání jeho opatského úřadu dne 8. prosince 1869 uděleno z rukou purkmistra Jana Kejdany a lékárníka Josefa Opitze čestné občanství města Police.

5. ANTONÍN HAUSMANN.

Narozen 23. 11. 1808 v Úpici, zemřel 31. prosince 1885 v České Skalici. Od roku 1826 učitel v Polici n. Met.

Zasloužilému učiteli Antonínu Hausmannovi, veřejnému a kulturnímu činiteli, bylo čestné občanství uděleno dne 1. května 1873 u příležitosti jeho odchodu z Police po 47 letech učitelské služby.
 

6. P. COELESTIN JEŘÁBEK, OSB, PhDr.

Narozen r. 1802 ve Volyni, zemřel 28. května 1879 v Polici n. Met. Člen řádu sv. Benedikta v Broumově, inspektor polického klášterního velkostatku.

Čestné občanství mu bylo uděleno dne 2. září 1877 při oslavě jeho kněžských druhotin „pro jeho mnohé zásluhy o chudinu polickou“.
 

7. FRANTIŠEK PÁŠMA.

Narozen 20. března 1847 ve Velké Ledhuji, zemřel 5. ledna 1899 v Polici n. Met. Obchodník s koloniálním zbožím, starosta města v letech 1885-1891 a 1895-1899.

Františku Pášmovi bylo čestné občanství města Police uděleno na mimořádné schůzi obecního zastupitelstva dne 19. 3. 1897 za „jeho upřímné snahy o prospěch a blaho obce“ při příležitosti jeho padesátých narozenin.
 

8. VILÉM PELLY starší.

Narozen 20. prosince 1849 v Polici n. Met., zemřel 26. března 1939 v Mělníku. Majitel textilních továren, výrobny lihových nápojů, cihelen, zemědělských statků.

Průmyslníku, štědrému mecenáši a trojnásobnému starostovi města Vilému Pellymu bylo uděleno čestné občanství města na schůzi obecního zastupitelstva dne 30. listopadu 1899.
 

9. ALOIS JIRÁSEK.

Narozen 23. srpna 1851 v Hronově, zemřel 12. března 1930 v Praze. Gymnaziální profesor, prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů.

Čestné občanství mu bylo uděleno na zasedání obecního zastupitelstva dne 9. srpna 1901 „za zásluhy, jichž co spisovateli dlužno mu přiznat, u příležitosti jeho 50-tých narozenin.“
 

10. PhDr. JOSEF BERNHARD.

Narozen 30. října 1848 v Polici n. Met., zemřel 11. května 1909 v Praze. Profesor mate­matiky a fyziky, od roku 1892 ředitel gymnázia na Královských Vinohradech.

Konal četné lidové přednášky po celých Čechách, popularizující fyziku, filoso­fii a psychologii; např. v Polici předváděl roku 1878 poprvé elektrické světlo. Významně se svými intervencemi na příslušných místech v Praze přičinil o zří­zení dívčí měšťanské školy v Polici. Čestným měšťanem města Police byl jmenován dne 12. května 1902.
 

11. JIŘÍ KRISTIÁN, kníže z LOBKOWICZ.

Narozen 14. května 1835, zemřel 21. prosince 1908 v Praze. Český šlechtic, v letech 1883 – 1907 prezident zemského sněmu (nejvyšší zemský maršálek).

Za své zásluhy o českou samosprávu byl v den svých 70. narozenin roku 1905 jmenován čestným měšťanem města Prahy; k tomuto jmenování se rovněž připo­jila celá řada venkovských měst. Jeho jmenování čestným občanem Police dokládá přípis z jeho kanceláře ze dne 11. 7. 1905, kterým obecní zastupitelstvo města Police obdrželo poděkování nejvyššího maršálka Království českého, Jeho Jasnosti Jiřího Kristiána, knížete z Lobkovic za udělení čestného občanství města Police.
 

12. TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK.

Narozen 7. března 1850 v Hodoníně, zemřel 14. září 1937 v Lánech. Pedagog, filosof a politik.

Prezidentu republiky T. G. Masarykovi bylo čestné občanství města Police nad Metují uděleno na slavnostní schůzi městského zastupitelstva dne 6. března 1935 u příležitosti jeho 85. narozenin.
 

13. ALEXANDER JAKOVLEVIČ GREČIŠNIKOV.

Narozen v Rusku cca roku 1899, zemřel v SSSR po roce 1959.

Kapitán Rudé armády Alexander Jakovlevič Grečišnikov byl jako zajatec nasazen v německém opravárenském podniku SS v České Metuji. V květnu roku 1945 vytvořil na Policku partyzánskou skupinu a napomáhal domácímu odboji. Nositel Čsl. válečného kříže A. J. Grečišnikov se stal čestným občanem města Police n. Met. rozhodnutím pléna místního Národního výboru dne 4. října 1945.
 

14. KLEMENT GOTTWALD.

Narozen 23. listopadu 1896 (asi) v Dědicích na Moravě, zemřel 14. března 1953 v Praze. Komunistický politik, od r. 1929 poslanec Národního shromáždění, od roku 1948 prezident čsl. republiky.

Čestným občanem města Police nad Metují byl prezident Kl. Gottwald jmeno­ván dne 22. listopadu 1948 na slavnostní veřejné plenární schůzi Místního národ­ního výboru konané v Kolárově divadle.
 

15. PhDr. JOSEF BROŽEK.

Narozen 14. srpna 1913 v Mělníku, zemřel 18. ledna 2004 v USA. Světoznámý psycholog a antropolog.

Pobyt v Polici n. Met. v letech 1921 až 1929 se mladému Josefu Brožkovi vryl hluboko do duše. Sám vyznal, že „Policko je kraj, který v mém duševním životě hrál tak nesmírně důležitou, jedinečnou úlohu. Kořeny myšlení a cítění, tedy mé osobnosti, jsou v Polici.“ Dne 23. března 1992 se městská rada svým usnesením rozhodla, aby byl prof. Josef Brožek jmenován čestným občanem města Police nad Metují. To se uskutečnilo při jeho návštěvě Police n. Met. dne 20. srpna 1992, kdy mu bylo čestné občanství slavnostně uděleno.
 

16. JOSEF HAUK

Narozen 31. května 1936 v Polici nad Metují. Polický podnikatel zajišťující nejvyšší zaměstnanost na Policku. Když působil ve funkci místostarosty zasloužil se o rozvoj města. Byl hlavním iniciátorem výstavby přeložky komunikace II/303, díky kterému byla odkloněna silniční doprava z centra města. Zasloužil se i o odstranění většiny vrchního vedení elektřiny a sítí elektronických komunikací. Čestné občanství mu bylo uděleno 14. 12. 2016.
 

17. MUDr. MARIE SVATOŠOVÁ

Narozena 20. listopadu 1942 v Hlavňově. Je lékařkou, spisovatelkou, publicistkou a hlavně zakladatelkou a vůdčí osobností hospicového hnutí. V roce 2002 převzala z rukou prezidenta republiky Řád za zásluhy v rozvoji hospicové péče v ČR. Čestné občanství jí bylo uděleno 14. 12. 2016.
 

18. MIROSLAV PICHL

Narozen 28. listopadu 1941 v Polici nad Metují, zemřel 28. března 2016. Autor prací z dějin Police nad Metují a okolí.  Čestné občanství mu bylo uděleno 14. 12. 2016.
 

19. Doc. RNDr. Bohuslav Strauch, CSc.

Narozen 22. prosince 1929 v Polici nad Metují. Zemřel 20. srpna 2017. Byl pedagogem přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Navzdory perzekuci dokázal ukončit vysokoškolské vzdělání. Ve své publikační a přednáškové činnosti se věnoval nejen svému vědnímu oboru, ale také skautingu a dění na Broumovsku, Policku a Náchodsku. Byl členem PTP. Narodil se v Polici, kde patřil k zakladatelům polického Skautu a působil pod přezdívkou „Grizzly“. Čestné občanství města Police nad Metují mu bylo uděleno 3. 11. 2017.

 

20. Hanuš Wihan

Narozen 5. 6. 1855 v Polici nad Metují, pokřtěn jako Johann Josef Jindřich (jméno Hanuš, pod kterým je dnes znám, začal používat až kolem roku 1890). Po vystudování pražské konzervatoře nastoupil jako profesor ve violoncellové třídě v salzburgském Mozarteu, po ročním působení školu opustil a během následujících šesti let se postupně stal členem kapely Barona Derviese v Nizze, kapely německého divadla v Praze (v době vojenské služby), Bielsovy kapely v Berlíně a dvorní hudby knížete Schwarzenburga v Sondershausenu. V Sondershausenu se už stal uznávaným sólistou. Od roku 1880 do roku 1888 působil v mnichovské dvorní kapele jako sólový violoncellista. V té době byl i členem Bayreuthského orchestru pod taktovkou Richarda Wagnera.

V roce 1888 nastoupil jako profesor violoncellové třídy na pražskou konzervatoř, od roku 1890 vedl i třídu komorní hudby. Hned po svém návratu do Čech se významně angažoval v Jednotě pro komorní hudbu, která propagovala prioritně českou hudbu a hudební „odnoži“ Umělecké besedy a v rámci těchto dvou organizací spoluvytvářel koncepci koncertní činnosti.

V roce 1892 se spolu s houslistou Ferdinandem Lachnerem zúčastnil turné „Na rozloučenou“ Antonína Dvořáka (celkem 42 koncertů po Čechách).

V roce 1891 sestavil ze svých studentů tzv. Vzorové kvarteto studentů konzervatoře, ve složení Karel Hoffmann, Josef Suk, Oskar Nedbal a Otto Berger. Toto kvarteto později přijalo název „České kvarteto“. V roce 1893 začal na koncertech Českého kvarteta zastupovat nemocného Bergera a v roce 1895 opustil konzervatoř, aby se plně věnoval práci v Českém kvartetu. Jeho členem byl až do roku 1913, kdy musel postupně omezovat svou koncertní činnost kvůli srdečnímu onemocnění.

V roce 1919 byl znovu povolán na konzervatoř, kde opět vedl violoncellovou třídu. O rok později, 1. 5. 1920, umírá na následky nachlazení. Pochován je na Olšanských hřbitovech v Praze.

České kvarteto se i díky Wihanovi stalo evropským fenoménem a v době před první světovou válkou bylo pravděpodobně nejvytíženějším hudebním tělesem kontinentu a zcela určitě neslavnějším. Ve zkratce lze tvrdit, že se mecenáši po celé Evropě předháněli – i ve výši finančních odměn – aby právě u nich České kvarteto koncertovalo.

Hanuš Wihan už v době svého působení v Mnichově propagoval českou hudbu (v roce 1883 se díky jeho aktivitě dostala do repertoáru orchestru předehra k Prodané nevěstě B. Smetany; při angažmá v Müllerově kvartetu prosadil do repertoáru skladby Antonína Dvořáka). K rozmachu povědomí o české hudbě po Evropě došlo díky koncertní činnosti Českého kvarteta, které mělo v repertoáru nejen sklady Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, ale zařazovalo i novinky dalších českých skladatelů (Josefa Suka, Josefa B. Foerstra, Vítězslava Nováka ad.). Je nositelem tří rytířských řádů: řádu Isabely Kastilské ve Španělsku, řádku Carola I. v Rumunsku a řádu Františka Josefa I v Rakousko-Uhersku.

Čestné občanství města Police nad Metují mu bylo uděleno 22. 4. 2020.