Historie poštovních úřadů
Dříve než se dostaneme k vlastním sídlům poštovních úřadů v Polici nad Metují, bude se třeba podívat více do minulosti a zmínit se o vzniku poštovnictví trochu všeobecněji. První základ k poštovní službě v Čechách položil Ferdinand I., když ještě před zvolením za českého krále (1526) zřídil poštovní spojení mezi Prahou a svým sídlem Lincem. Tato poštovní trasa však nebyla pravidelná a určovaly ji výhradně potřeby císařského dvora. Pokud sídlil dvůr císaře v Praze, bývalo vytvořeno i spojení se slezskou Vratislaví (Breslau, dnes Wróclaw/PL), které bylo udržováno po trase, která vedla také přes Náchod. Ani toto kurýrní poštovní spojení však nebylo pravidelné a stálé, a bylo čas od času podle potřeby a situace obnovováno. Od roku 1675 si již celkové poměry vyžádaly zřízení trvalého pravidelného spojení na trase Praha-Náchod-Kladsko a vedením poštovní stanice v Náchodě byl pověřen tehdejší primas města Bukovský. Počínaje rokem 1722 dochází v celém Rakousku k důslednému postátnění pošty a od roku 1750 byla zavedena také pošta dostavníková pro dopravu listin, balíků i osob. Počínaje rokem 1775 byla náchodská pošta propůjčena náchodskému purkmistrovi Václavu Sperlingovi, který roku 1783 požádal vrchního generálního poštmistra dědičných rakouských zemí hraběte Paara, aby náchodskou poštu propůjčil jeho synovi Ignácovi. Poštovní úřad obdržel roku 1784 a byl zde poštmistrem až do roku 1816. V této době, kdy byl náchodským poštmistrem Ignác Sperling, dochází v Rakousku ke značnému rozvoji poštovní služby. Důsledkem toho bylo i zřízení nové pobočné linky z Náchoda do Broumova a podle stávajícího poštovního řádu byly náchodskou poštou, počínaje rokem 1798, zřízeny v Polici a v Broumově také její sběrny dopisních zásilek.
Opustíme nyní Náchod a jeho poštu, přesto, že je i její další historie také velmi zajímavá a vrátíme se do Police.
Jak již tedy bylo řečeno, byla roku 1798 v Polici zřízena první poštovní sběrna. Místo se pro ni našlo v domě čp.76 na náměstí (o kterém již bylo pojednáno ve spojitosti s Pellovým domem), ve kterém měl svou abaldu c.k. koncesovaný skladník tabáku Kristián Pejskar, který se o příjmu a výdeje dopisních zásilek ve své trafice ujal. Sběr dopisů byl zprvu organizován tak, že jednou za týden chodil z Náchoda do Broumova poštovní posel s koženým pytlem, ve kterém odnášel i přinášel poštu. Když Kristián Pejskar roku 1829 zemřel, převzala poštovní sběrnu vdova Josefa Pejskarová, která přitom dál vedla trafiku a také své zemědělské hospodářství s vícero korci polí a se čtyřmi kravami.
Ale teprve až do roku 1844 byl v Polici zřízen první samostatný c.k. poštovní úřad, spolu s poštovními úřady v Broumově a v Teplicích. Vůbec prvním polickým poštmistrem se tehdy stal František Breuer, bývalý koželuh, Němec pocházející ze Žacléře, který se již dříve do Police přistěhoval (předtím bydlel v Tomkově ulici čp.38, koželužskou dílnu měl na místě dnešního domu čp.255) a který se oženil se schovankou Josefy Pejskarové Marií Švorčíkovou. I při své funkci poštmistra dále vedl c.k. sklad tabáku, ke kterému si přibral i c.k. sběrnu číselné loterie. Přeprava poštovních zásilek se i nadále prováděla většinou per pedes. Z Teplic chodil podle potřeby dvakrát nebo třikrát týdně pěší posel a v kožené brašně přinášel listovní zásilky z oblasti Teplicka do Police, kde je sbíral náchodský pěší posel, v té době Josef Mazáč, který od jedné pochůzky z Náchoda do Broumova a zpět dostával 6 krejcarů odměny. V Polici zanechával zásilky pro Polici, Teplicko a Stárkovsko a pokračoval do Broumova, odkud pak běžel nazpátek. Jen občas tu projel také poštovní vůz, jak máme doloženo např. z roku 1842, kdy při obrovském požáru města 18.dubna náchodský postilion, který jel z Broumova, cestou oznamoval neštěstí a hnal svého koně takovým tryskem, že mu před Náchodem zcepeněl. O d roku 1850, když počet listovních zásilek neustále vzrůstal, začal z Náchoda do Broumova již pravidelně jednou denně jezdit žlutý dvoukolový poštovní vůz, tažený jedním koněm. Postilion, oděný ve fraku a v cylindru s připevněným poštovním odznakem, vždy když přijížděl do města od Bezděkova Novou ulicí, vytruboval známou melodii „Jede, jede poštovský panáček“...
Když František Breuer roku 1854 zemřel, převzal jeho loterní sběrnu kupec František Pášma z čp.74 a koncesi k provozování poštovního úřadu obdržel Jan František Lege, majitel valchy v mezihorním údolí, který sídlo poštovního úřadu přenesl do svého domu v čp.103 v Kostelní ulici, tam kde míval jeho otec, autor nejstarší polické kroniky, koželuh Jan Lege svou vinárnu. V roce 1858 byl však jako poštmistr pro závažné přestupky v jeho úřadu, snad pro krádeže jeho manželky? (popis událostí J.Brandejsem je velmi nejasný - pozn. pis.), odsouzen na tři roky do vězení v Hadci Králové. Po odpykání trestu se do Police styděl navrátit a odstěhoval se od své rodiny do Trutnova. Odtud se občas přicházel pěšky podívat na Polici z výšiny Strážnice - do města však, až do své smrti, již nikdy nevkročil.
Po Janu Lege se stal novým poštmistrem František Pýro (Píro, také někdy Piero), který se roku 1868 s poštovním úřadem přemístil do domu čp.83 na náměstí, kde si pro úřad pronajmul místnost od tehdejšího jeho majitele, hostinského ve vedlejším domě, Jana Středy. V této době se frekvence listovních zásilek opět zvýšila a poštovní posel z Teplic a ze Stárkova přicházel na polická poštovní úřad již každý den. Poštmistr Pýro se pak odstěhoval do České Skalice, kde vedl tamní poštu (po jeho smrti tam vedla poštu vdova po něm, Ludmila Pýrová, dcera polického učitele Hausmanna, který se k ní roku 1873 odstěhoval do výslužby). Dalším poštmistrem se pak stal Karel Strez. Za něj se již jezdilo z teplické a stárkovské pošty s koňským spřežením a také postilion z Náchoda do Police přestal dojíždět. Poštovní zásilky se začaly dopravovat dvakrát denně (jednou v noci) na nádraží v Červeném Kostelci (železniční trať Choceň-Broumov ještě nebyla postavena). V roce 1868 byla v tomto domě (čp.83) také zřízena první telegrafní stanice, následně potom, když se v roce 1867 dokončilo vybudování telegrafního vedení z Nového Města, přes Náchod a Polici do Broumova. Telegrafní služby však tehdy byly odděleným samostatným úřadem; ke sloučení telegrafních stanic s poštovními úřady došlo teprve až po roce 1884. Poštmistr Strez pak zanedlouho přestěhoval poštovní úřad na nové místo: do domku čp.239 na Nové ulici (dnes zde bydlí p.Rudolf Krtička). Ani zde však pošta dlouho nepobyla, protože se roku 1875 poštovní úřad přestěhoval do budovy hostince čp.28 v Tomkově ulici. Tuto budovu hostince znovu po požáru v roce 1872 její majitel, berní úředník Albert Brousil a po nastěhování poštovního úřadu nazval svůj hostinec „Na Poště“. To však již bylo za nového c.k. poštmistra, Karla Maška, rytíře z Maasburku, který v domě bydlel. Za jeho vedení se také přestalo jezdit s poštou ze Stárkova do Police, když si začala dopravu zásilek na kostelecké nádraží zajišťovat sama tamní pošta. Roku 1887 byl také zřízen nový poštovní úřad v Machově, odkud pak přinášel zásilky jednou denně pěší posel na poštu do Police k odeslání . To trvalo až do roku 1902, kdy si začali zásilky z Machova donášet přímo na polické nádraží sami; do Machova se pak z Police dopravovaly pěšky pouze telegrafické depeše. První telefonní vedení bylo přes Polici vedeno roku 1900, asi s jednou zavedenou státní stanicí, ale první soukromé telefonní stanice byly zřizovány až počínaje rokem 1907. Roku 1902 nastává v poštovnictví významná změna, kdy jsou vůbec poprvé státem jmenováni úřední listonoši. Až do této doby si je sjednával a vyplácel sám poštmistr - do roku 1889 tuto službu v Polici vykonával jakýsi Jakub Wiležinský, po něm Josef Straube. Poštmistr rytíř Mašek (mimochodem také předseda místního spolku vojenských vysloužilců) odešel do výslužby roku 1910 a přestěhoval se domu čp.256, který patřil dr. Rudolfu Fabiánovi. Po něm vedl prozatímně úřad František Wejr, c.k. poštovní oficiant, syn polického truhláře. Od července roku 1911 byl jmenován novým poštmistrem Josef Peluněk, který se do Police přistěhoval z Velkých Hamrů. Toho času bylo na polické poště pět expeditorů, jeden sluha, dva listonoši pro město a tři pro pochůzky po vesnicích. Poštmistr Josef Peluněk se také stal prvním starostou města v nové Československé republice, když byl zvolen za stranu československých socialistů ve volbách, konaných 1.července 1919. Stalo se mu to však osudným, protože se 23.srpna, při konfliktním jednání s delegací žen o špatné zásobovací situaci s potravinami rozčílil natolik, že jej ranila srdeční mrtvice a zemřel po necelých dvou měsících vykonávání úřadu starosty. Od 1.ledna 1921 byl novým poštmistrem ustanoven František Wejr.
Poštovní úřad setrval v hostinci !Na Poště“ až do roku 1929. Koncem roku Městská spořitelna dokončila stavbu své nové budovy čp.340 v Tyršově ulici, kterou pro ni postavil místní stavitel ing. Josef Erber podle návrhu ing. arch. Václava Valenty z Prahy za 1,5 milionu Kč. Spořitelna, která dosud sídlila v domě čp.333 nedaleko odtud (po kadeřnictví a prodejně oděvů je dnes v jejích místnostech opravna a prodejna bicyklů), pronajala přízemí nové budovy poštovnímu eráru za roční nájemné 22.195Kč a ten zde zřídil poštovní a telegrafní úřad. Bylo to spojeno sice s provozními obtížemi, protože bylo nutno přemístit i telefonní ústřednu, ale poštovnímu úřadu se konečně, po 130 letech, dostalo skutečně důstojného umístění.
20.června 1948 došlo ke sloučení všech tehdejších polických peněžních ústavů: Městské spořitelny, Občanské spořitelny a Okresní hospodářské záložny, které se přemístily do budovy Okresní hospodářské záložny čp.377, kde vznikla Československá státní spořitelna. V prostorách bývalé budovy Městské spořitelny bylo později zřízeno zdravotní středisko; útulek pro rodičky, který byl v budově zřízen roku 1936 pod vedením MUDr. Jana Plečka, byl zrušen rozhodnutím ministerstva zdravotnictví roku 1949.
Roku 1979 (1.XII.) byl poštovní úřad uzavřen a úřední místnosti přeloženy do místností bývalého hostince v Sokolovně. Zrušena byla i stará manuální telefonní ústředna a nahrazena provizorní automatickou. Začala celková rekonstrukce místností úřadu, která trvala až do roku 1985, kdy zde byl 25.února zahájen znovu provoz.
A to je všechno o začátku pošty v Polici, o stanovištích polických pošt v minulosti a o prvních poštovních úřednících...