Město Police nad Metují
Police nad Metují

Pro osamělé seniory a osoby v nouzi nabízíme zajištění nákupů nebo vyzvednutí léků. V případě potřeby kontaktujte pracovníky MěÚ - 775 442 402 nebo 491 509 999

Socha svatého Jana

„Není v Čechách most, aby na něm nestála socha sv. Jana Nepomuckého", tak bychom mohli začít parafrází známého citátu. Platí to totiž beze zbytku i pro sochu stojící na levém konci Kostelní ulice, či na okraji Komenského náměstí vedle bývalé školy.

Jan Nepomucký


Generální vikář Johánek z Pomuku zemřel na sklonku 14. století při obraně církevního práva a jako oběť rozporů mezi králem Václavem IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna o obsazení kladrubského opatství. Byl zatčen, údajně mučen samotným králem a nakonec svržen z Karlova mostu (místo je tam dodnes označeno křížkem a pěti hvězdami). Legenda vypráví, že jeho tělo bylo brzy objeveno podle pěti světel či hvězd zářících kolem jeho hlavy a vyloveno. Byl pohřben v katedrále sv. Víta a již v 17. století mu byly zasvěcovány kostely. Příběh středověké krutosti se postupem doby proměnil v legendu o královnině zpovědníku, který svůj život obětoval pro uchování zpovědního tajemství. Tuto legendu rozvíjeli především intelektuálové z duchovního stavu (její nejznámější barokní podobu zpracoval Bohuslav Balbín), ale i v nejširších vrstvách obyvatelstva se šířila obliba tohoto domnělého mučedníka, jenž byl mnohými, ještě před svým svatořečením, považován za nebeského ochránce a patrona Českého království. Roku 1721 byl Jan Nepomucký prohlášen za blahoslaveného, čemuž předcházelo v roce 1719 otevření nepomucenského hrobu ve Svatovítské katedrále, při němž byl nalezen zbytek mozkové hmoty, považovaný za zázračně dochovaný světcův jazyk, symbol jeho mlčenlivosti. 19. března 1729 prohlásil papež Benedikt XIII. v Římě blahoslaveného Jana Nepomuckého za svatého. Oslavy Nepomukovy kanonizace, které se konaly od 9. do 16. října 1729 v Praze, představují jednu z největších masových slavností českého baroka. Oslavy měly dvě přirozená centra - světcův hrob ve Svatovítské katedrále a pražský kamenný most, z něhož byl Jan Nepomucký podle legendy svržen do Vltavy a kde se nachází i jeho nejstarší socha od Jana Brokofa z roku 1683 (jenž se stala prototypem řady dalších vyobrazení). Obě tato místa tehdy byla patřičně okrášlena efektními barokními dekoracemi. Před Svatovítskou katedrálou byl kupříkladu postaven velký a složitý komplex slavobran, věží a dalších dekorací, vše bohatě zdobeno sochami a obrazy s nepomucenskou symbolikou. Ale i na mnoha dalších místech Prahy vyrostly slavobrány, triumfální oblouky a obelisky, pražské chrámy a domy byly vyzdobeny četnými obrazy a plastikami, v jednotlivých kostelích probíhaly neustálé bohoslužby. Je zřejmé, že se v nich spojovala barokní okázalost s niternou zbožností věřících, že zde zazníval triumf vítězné katolické církve, že tu měl své místo i český zemský patriotismus. Vlastenci doby baroka nacházeli v Janu Nepomuckém kýžený ideální doklad o staré katolické pravověrnosti Čech a jejich obyvatel a současně pociťovali hrdost na to, že Čechy daly katolickému nebi prvomučedníka zpovědního tajemství. Jan Nepomucký si jejich hrdost svým způsobem zasloužil - v 18. století se jeho kult rozšířil nejen do okolních katolických zemí, ale pronikl i do zámoří, především do španělských držav v Americe. Sv. Jan Nepomucký je český zemský patron a také patron salcburské diecéze; rovněž je patron mlynářů, vorařů, lodníků a zpovědníků.

Sv. Jan Nepomucký bývá nejčastěji zobrazován jako stojící (ale i klečící či ležící) postava v kanovnickém rouchu, s biretem, pěti hvězdami okolo hlavy, s krucifixem, někdy s palmovou ratolestí v ruce, symbolem mučednictví a vítězství. Putti (okřídlení andílci) kteří jej někdy obklopují, často nesou jeho atributy: jazyk, rybu (symboly mlčenlivosti), knihu. Jeho sochy byly umísťovány zejména na mostech.

Jan Nepomucký u Krčmy


Tak jej nacházíme i v Polici nad Metují, na mostě v Kostelní ulici. Ač to možná není na první pohled zřetelné, jedná se skutečně o silniční most přes stoku od podklášterního mlýna; dřevěný mostek zde stával odedávna, nový kamenný most zde byl postaven roku 1727. Sochu sv. Jana Nepomuckého, která předtím údajně stála u klášterního kostela v Broumově daroval obci opat Otmar a byla zde postavena roku 1731, již po dvou letech po jeho kanonizaci. Náklad na podstavec pro sochu činil 134 florénů, sbírka mezi polickými sousedy vynesla 38 florénů. Socha byla poprvé restaurovaná roku 1858 (či možná polychromovaná a vyzlacená, jak bylo tehdy zvykem). Sousoší doznalo určitou újmu 28. února 1975, kdy byla jakýmsi vandalem částečně poškozena levá soška andílka, což tehdy zdařile opravil kameník p. Antonín Herzog. Podruhé byla socha obnovena až v roce 1997 v restaurátorském ateliéru akademického sochaře Antonína Wagnera ze Dvora Králové nad Labem. 9. září 1997 byla umístěna na původní místo spolu s jeho pendantem, sv. Prokopem. Restaurace obou soch přišla polickou obec na 510.000 Kč. Připomeňme, že socha sv. Jana Nepomuckého je zapsaná kulturní památka města Police nad Metují číslo 1850, což však zřejmě není tak silný argument, aby nezabránil tomu, že jedna z pěti hvězd ze svatozáře světce, tj. jeho hlavní atribut, byla nedlouho po jeho obnově ukradena. Vskutku povedený národní sport... Zmíněná socha ovšem není v Polici nad Metují jediná. Také Jan Kyncl z Velké Ledhuje nechal roku 1869 postavit vlastním nákladem sochu sv. Jana Nepomuckého. Stojí, jak jinak, u mostu přes potok Ledhujku naproti Krčmě; je to pravděpodobně dílo některého tehdejšího místního kameníka. A ještě o jedné sošce sv. Jana Nepomuckého v Polici se musíme zmínit: kdysi stála u mostku přes mlýnský náhon ve výklenku již dávno zbouraného hokynářského krámku Floriána Košťála, který měl postaven vedle jeho domu čp. 161 (což je dnes již téměř dokonaná demolice domu Čižinských). Zmíněný Florián Košťál ji zde dal zřídit roku 1857.

Také v nejbližším okolí najdeme soch světce skutečně hodně: jen tak podle paměti mají dvě v Suchém Dole, jedna stojí na Slavném, v Hlavňově, v Bělém, v Maršově. A jeden sv. Jan Nepomucký stojí na zcela netypickém, ale půvabném místě - na okraji lesíku „Kamení" nedaleko hlavňovského rybníka. Je to pěkná plastika od kameníka Filipa Klemta ze suchodolské šolcovny, mimochodem i zhotovitele naší kašny na náměstí.