Výsledky dotazníkového řízení

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU -

DOTAZNÍK PRO POTŘEBY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA POLICKU

• 1. Obecná část
• 2. Současný stav voblasti poskytování sociálních služeb ve městě Police nad Metují a okolních obcích
• 3. Kvalita poskytovaných služeb
• 4. Důvody, které lidi odrazují od požádání o sociální službu
• 5. Nejpalčivější sociální problémy ve městě
• 6. Těžko dostupné služby vPolici nad Metují a okolních obcích
• 7. Potenciální uživatelé sociálních služeb
• 8. Náměty, připomínky a podněty respondentů
   

V měsících říjen - prosinec 2008 byl realizován průzkum přání a potřeb občanů Police nad Metují a okolních obcí. Koordinační skupina vypracovala Dotazník pro potřeby Komunitního plánování sociálních služeb na Policku, který mapoval jednak současný stav v oblasti poskytování sociálních služeb ve městě, dále zjišťoval, jaké služby ve městě jsou nedostatečné, pro občany palčivé, či které úplně chybí a nakonec se zaměřil i na budoucí potencionální uživatele sociálních služeb, aby zjistil jejich představy a požadavky. Občané dostali prostor i na vznesení dalších připomínek a případných námětů.

Distribuováno byla cca 1.200 dotazníků a to prostřednictvím zadavatele, tj.sociálního odboru Police nad Metují, městských úřadů jednotlivých obcí, příspěvkových organizací města, dále prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb. Dotazníky byly také umístěny ve veřejných budovách a institucích na území města.

Sběr dotazníků byl zajištěn obdobně jako jeho distribuce. Ve veřejných budovách byly umístěny sběrné schránky. Před samotnou distribucí dotazníku byla zajištěna propagace s vysvětlením významu a smyslu této akce, informace byla uveřejněna v Polickém měsíčníku a na webových stránkách města, byl zajištěn výlep plakátů ve městě, ke každému dotazníku občan obdržel jednak průvodní informaci s výzvou k zapojení se do procesu komunitního plánování sociálních služeb s kontaktními údaji, kam se v případě dotazu, či zájmu obrátit, dále byl přiložen stručný slovníček pojmů s popisem jednotlivých sociálních služeb, tj. co nabízejí, pro koho jsou určeny apod.

Sběr dat probíhal v období listopad 2008 - leden 2009 , kdy se v termínu vrátilo 383 dotazníků (tj. cca 31,9%). Z toho 220 (26,2%) jich bylo z Police nad Metují, Hlavňova, Radešova a Pěkova, 31 (77,5%) ze Suchého Dolu, 29 (58%) ze Žďáru nad Metují, 30 (25%) z Machova, 11 (36,7%) z České Metuje, 25 (62,5%) z Bukovice, 13 (26%) z Bezděkova nad Metují a 21 (70%) z Velkých Petrovic. /Přepočítáno na návratnost z jednotlivých obcí/. Vyplněné dotazníky byly předány paní Bc. Monice Trnovské, která zajistila přepis dat z dotazníků a provedla jejich statistické zpracování.

 

Z výzkumu byly získány následující informace:

1.Obecná část

Do průzkumu se zapojily více ženy, tj. 69,2 %. Z celkových respondentů (tj. Police nad Metují i okolních obcí) byli nejaktivnější lidé ve věku 36 - 50let (25,3 %), dále lidé ve věku 21 - 35let (21,1 %) a lidé do 20let (15,1 %). Nejmenší zájem byl u lidí nad 75 let (10,7 %) a ve věku 51 - 60let (12,5%). Co se týče dosaženého vzdělání, nejvíce se do ankety zapojili lidé vyučení (32%), s úplným středním vzděláním (30,4%) a základním vzděláním (23,47%) - ovšem zde musíme přihlédnout rovněž k většímu počtu žáků ZŠ - celkem 65,9% ze všech lidí ze základním vzděláním. Vysokoškolsky vzdělaných lidí e zapojilo celkem 10,7%. Nejvíce odpovědí přišla od lidí v zaměstnaneckém poměru (46,1 %), od důchodců (24,8%) a od studujících (15,5%).
 

Statistické údaje o respondentech

 1.Současný stav v oblasti poskytování sociálních služeb ve městě Police nad Metují a okolních obcích

2.1. Co se týče znalosti sociálních služeb ze strany respondentů, nejvíce jsou známy domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou, ústavy sociální péče, dále linka důvěry, poradny apod. Naopak respondenti neznají např. nízkoprahová zařízení, chráněná bydlení, zařízení náhradní rodinné péče a dokonce ani služby osobní asistence nejsou příliš známy. Rovněž tak terénní služby sociální péče, stacionáře, azylová zařízení, dopravní služby pro imobilní občany, nebo krizová centra pro léčbu a prevenci závislostí.
 

2.2. Respondenti označili, že žádných služeb nevyužívá zhruba 63% dotázaných. Nejvíce jsou využívány služby poradenské, zhruba 14% využívá buď sama nebo pro své blízké domov důchodců nebo dům s pečovatelskou službou.

2.3. V závislosti na věku respondentů jsou služby využívány následovně. Mladí do 20 let využívají především poradny a linku důvěry. Lidé ve věku 21 - 35 let využívají služeb poraden, krizové centrum závislostí a pro své blízké domova důchodců a domu s pečovatelskou službou. U věkové kategorie 36 - 50 let jsou to poradny, linka důvěry, krizové centrum závislostí a domov důchodců, které využívají pro své blízké. U občanů ve věku 51 - 60 let zájem o sociální služby klesá, pro svou potřebu jsou to pouze poradny, dále pak domov důchodců. Lidé ve věku 61 - 74 let /odpovídaly pouze ženy/ využívají nejvíce služeb domů s pečovatelskou službou, domova důchodců, terénní pečovatelské služby a poraden. Nejstarší respondenti využívají nejvíce služeb domova důchodců, domu s pečovatelskou službou, terénních sociálních služeb a terénní pečovatelské služby.

2.4. Ve vztahu k ekonomické (výdělečné) činnosti respondentů je využívání sociálních služeb následující. Nejvíce služeb využívají lidé v důchodu, jedná se především o domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, terénní pečovatelské služby a poradenské služby. Lidé v zaměstnaneckém poměru nejvíce využívají poradny včetně občanských, domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou (pro rodinné příslušníky), studenti využívají poradenské služby a linku důvěry. Ženy na mateřské a rodičovské dovolené využívají poraden a linky důvěry, krizových center pro uživatele návykových látek, nízkoprahových zařízení, terénní pečovatelské služby, apod. Nezaměstnaní hledají pomoc v poradnách. Minimum služeb využívají podnikatelé a lidé v domácnosti.

Kvalita poskytovaných sociálních služeb

Respondenti do 20 let, pokud mají o fungování sociálních služeb představu a již se s nimi setkali, považují sociální služby ve městě za vyhovující. Nejméně jsou spokojeni s úrovní služeb v této věkové kategorii ve Velkých Petrovicích.

Respondenti ve věku 21 - 35 let jsou v převážné většině s úrovní sociálních služeb spokojeni. Nespokojenost vykazují opět občané ve Velkých Petrovicích a Suchém Dole.

Lidé ve věku 36 -50 let jsou se službami spokojeni ze 23%, spíše nespokojeni ze 19,8% a zcela nespokojeni ze 7,9%. Tato čísla jsou pro toto věkové rozložení alarmující. Nejméně spokojeni jsou ženy v Machově, Suchém Dole, Bezděkově nad Metují, Bukovici a Velkých Petrovicích. V Polici nad Metují je situace zcela opačná, zde jsou obyvatelé převážně spokojeni.

Respondenti ve věku 51 -60 let jsou s úrovní sociálních služeb převážně spokojeni, rovněž tak i ve věku 61 -74 let. Pouze muži v této věkové kategorii jsou přesvědčeni, že služby nemají návaznost.

Lidé ve věku nad 75 let jsou rovněž spokojeni, celkovou nespokojenost vyslovily pouze 2 ženy z Police nad Metují a spíše nespokojené jsou 2 ženy ze Žďáru nad Metují.
 

Důvody, které lidi odrazují od požádání o sociální službu

Respondenti uvedli, že především nevědí, na koho se obrátit, obávají se, že služba bude finančně náročná, neradi jednají s institucemi a úředníky, ostýchají se o službu požádat, případně o službě nevědí. 143 respondentů odpovědělo, že o službu nežádají z jiných důvodů, např. sociální službu zatím nepotřebovali, mají kvalitní sociální zázemí, ale v případě potřeby by je od požádání o službu neodradilo nic.

4.1. Pro zlepšení fungování sociálních služeb respondenti požadují zvýšení informovanosti, dostupnosti, rozšíření nabídky a možnost výběru a kvality služeb. Zhruba pětina dotázaných neví, co by od sociálních služeb měla očekávat.

5. Nejpalčivější sociální problémy ve městě

Za nejpalčivější problém ve městě respondenti označili otázku menšin a cizinců, nezaměstnanost a agresivitu mládeže a také malou snahu občanů řešit svoje sociální problémy. Naopak za nejméně bolestný označili problém rasismu, bezdomovců a zacházení s postiženými občany a seniory vidí jako uspokojivé.
 

6. těžko Dostupné sociální služby v polici nad metují a okolních obcích
 

Respondenti nejvíce postrádají startovací byty pro mladé rodiny, potřebnou míru bezbariérových vstupů do veřejných budov a dostatečnou dopravní obslužnost pro imobilní občany, streetworkery zaměřené na problematickou mládež, dále občanům chybí veřejně přístupná hřiště a sportoviště, dostatečná a finančně dostupná nabídka zájmových a volnočasových aktivit pro děti. Jako nedostatečné je rovněž hodnoceno sociálně právní poradenství, možnost získání rady či informací o službách, finančních dávkách apod. Rovněž nedostačují služby v oblasti denní péče o nesoběstačného člena domácnosti. 

Nejméně respondentům scházejí nebo pokládají za dostatečné, vyhovující terénní programy sociální péče, mateřské centrum, průvodcovské, předčitatelské a tlumočnické služby pro neslyšící či nevidomé, kontaktní centrum pro uživatele návykových látek, noclehárny, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a dům na půli cesty.

7. Potenciální uživatelé sociálních služeb

7.1. Představa respondentů o řešení životní situace v případě závislosti na jiné osobě je jednoznačná - největší počet dotázaných odpovědělo, že nevědí, dosud o tom neuvažovali, ale v případě potřeby by si přáli zůstat žít ve svém bytě za pomoci rodiny, dále následuje možnost žít v domě s pečovatelskou službou. Naopak respondenti nemají příliš velký zájem žít v domově důchodců, zůstat žít ve svém bytě za pomoci pečovatelské služby, nejmenší počet respondentů by využil možnosti žít ve svém bytě za pomoci osobní asistence.
 

Co se týče věku respondentů, zůstat žít ve svém bytě za pomoci rodiny požadují nejvíce lidé ve věku od 21 - 35 let a 36 - 50 let. Dosud o tom neuvažovali opět lidé ve věku 21 - 35 let. Žít v domě s pečovatelskou službou si nejvíce přejí lidé ve věku 36 - 50 let a ve věku 61 - 74 let.

Co se týče ekonomické činnosti respondentů, jasnější představu o budoucnosti mají lidé v zaměstnaneckém poměru, kteří si nejvíce přejí zůstat žít v domácím prostředí, případně v domě s pečovatelskou službou. Také důchodci si přejí žít v domácím prostředí, či v domě s pečovatelskou službou, domově důchodců, případně doma za pomoci pečovatelské služby. Nejnižší podíl odpovědí je od podnikatelů.

7.2. Dále byli respondenti dotazování na způsob sdělení o nabídce sociálních služeb, kde lidé požadují získat informace prostřednictvím internetu, na letácích u lékařů a na úřadě, dále letáků v poštovních schránkách, uveřejnění informací v městském či oblastním zpravodaji a v menší míře prostřednictvím vývěsek, městského rozhlasu, v městském informační centru. Nejméně dotázaných si je přeje sdělit informace o nabídce sociálních služeb v hromadné dopravě.
 

7.3. Jako osobu, na kterou by se chtěli lidé obrátit v případě nutnosti využití sociálních služeb, byl nejvíce uveden úředník městského úřadu, dále lékař, osoba blízká a sociální pracovník. Naopak se lidé nechtějí obracet na duchovní osobu, pedagoga, případně speciálního pedagoga a psychologa.

8. náměty, připomínky a požadavky respondentů

Mezi nejčastěji uváděné požadavky patřil především u skupiny SENIORŮ neexistence vhodné kavárny, čajovny, mléčného baru či setkávacího centra ve městě s delší otevírací dobou než je v Pellyho domech. Dále by senioři i zdravotně postižení občané uvítali zavedení autobusové linky ze sídliště do centra města či k lékaři.

V případě problematiky rodin, dětí a mládeže nejčastěji chybí volně přístupná sportoviště a hřiště, střediska rané péče. Rodiče s malými dětmi si přejí ohrazení dětských hřišť, aby do nich nemohli vbíhat psi.

Mezi dalšími náměty a poznatky je např. uvedeno, že oblasti sociální péče ve městě chybí systematičnost. Lidé si přejí více bezbariérových přístupů do veřejných budov, obchodů, dále pak více laviček ve městě, malý parčík k posezení.